Někteří z nás se i letos zúčastnili již 9. ročníku Puckova kopýtka. Je to takový soukromý country festiválek uprostřed Rychlebských hor na hájence u Černé Vody. Letos jsme vyrazili již ve  pátek ráno, abychom se stihli podívat i po okolí. Lanovkou z Ramzové jsme se vypravili na Šerák a odtud na Keprník , čtvrtý nejvyšší vrchol Jeseníků. Počasí nám přálo, tak jsme se mohli kochat nádherou přírody. Na vrcholu trochu foukalo, ale vrcholovka (slivovice) nás aspoň trochu zahřála. Lanovkou (kvůli času) jsme se dostali opět dolů a odsud do Petříkova na bobovou dráhu. Trocha adrenalinu neuškodí a jak mladým tak i těm starším se to velmi líbilo. Pak už jsme se mohli konečně vydat na cíl naší cesty - do Černé Vody. Postavili jsme stany a šli se napapat . Letos bylo knedlo, zelo, kančo a řeknu vám moooooooc dobré. K tomu samozřejmě pivo a kdo chtěl tak pokračoval vínkem nebo i něčím tvrdším. Při tom jsme si mohli zazpívat,některé z kapel totiž dorazily již v pátek. V noci přišel silný déšť a ještě silnější vítr. Už jsem pomalu vymýšlela evakuační plán - jak se přesunout do baráku, kde si klidně chrupkali Wasrovi. To jsme si však jen mysleli. Mimo mlácení nějakého železa do okenního parapetu a plcha, který se usídlil někde v místnosti, to byla prý celkem klidná noc:-)))))). Druhý den ráno po snídani (pro některé po 1.obědě) jsme se vydali autem  (počasí totiž nevypadalo nejlíp) do Černé Vody, kde byly na farmě závody koní a jejich jezdů. Nakonec se počasí vydařilo a vykouklo i sluníčko a my jsme v přestávce vyšli i do okolí - k místním rybníkům. K Velkému rybníku nás chtěl přivést Jožka W. zkratkou, ale bohužel jsme zapadli v mokřinách, tak jsme to museli celé obklikou obejít. Navečer jsme se vrátili zpět k hájence, kde už začal festival Puckovo kopýtko. Letos, pro špatnou předpověď počasí, přijelo míň kapel a i návštěvníků, ale dobrou náladu a pohodu to nijak nenarušilo. Jídla, pití, muziky i tance bylo dost. Aspoň jsme si tak zopakovali některé nám známé taneční kreace:-))). Noc byla tentokrát klidná (až na Wasry :-))) plch opět řádil), ale zato chladná. Ráno nás probudily sluneční paprsky a krásně modrá obloha a tak jsme se po velmi vydatné snídani (uzená kýta, salámeček, sýrečky, salátek, zeleninka) a sbalení našich dočasných domečků, mohli vydat na blízkou zříceninu hradu Kaltenštejn. Pak už byl čas k odjezdu, protože jsme měli naplánovanou ještě návštěvu dělostřelecké tvrze Hůrka v Králíkách. Tato tvrz byla zpřístupněna veřejnosti teprve od úterka. Před prohlídkou jsme trhli jak my, tak personál restaurace snad světový rekord v přípravě jídla a snězení ho:-)))). No prostě borci. Pak už nás čekala jen cesta domů, a až na defekt, který opět potkal koho jiného než Vlky (asi musíme mít vždy nějaký zádrhel), byla cesta klidná a zvládli jsme to v pohodě. Ještě, že oba řidiči vydrželi a nepadala jim hlava únavou, jak nám ostatnímu osazenstvu aut. Hoši, jste skvělí. Tak příští rok jedeme zas, vždyť to bude 10. ročník!!!! Už teď se těšíme.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one